Recenze: Dívky, které slyšely plakat moře

archiv revue
V dubnu 1912 nastoupily tři mladé ženy na palubu Titanicu. Vzájemně se neznaly, pocházely z různých společenských tříd, ale všechny chtěly začít nový život. Místo Ameriky je čekal boj o život. Splní se jim jejich sny, anebo je dožene minulost a několik špatných rozhodnutí?

Americká autorka Elizabeth Blackwellová má na svém kontě už řadu úspěšných titulů. Své romány pro ženy zasazuje do historie, přičemž si vybírá dobu, kdy se takříkajíc psaly dějiny. Dívky, které slyšely plakat moře se inspirovaly skutečnými událostmi v roce 1912, kdy došlo k potopení nepotopitelného zaoceánského parníku Titanic. Knihu vydalo nakladatelství Fragment a vězte, že se máte opravdu na co těšit. Zejména v případě, pokud jste čtenářka – žena.

Blackwellová dokáže promíchat fikci a realitu naprosto geniálním způsobem. Jejím cílem je vyvolat vlnu emocí a donutit vás vžít se do příběhu. Dívky, které slyšely plakat moře nejsou laciná sladkobolná romance, a dokonce ani tragický příběh. Něco dopadne dobře, něco o něco hůř, někdo najde štěstí, někdo se trápí tím, co bylo, ale takový prostě život je. V románu se prolínají časové roviny, hlavní hrdinky vzpomínají na to, co bylo před Titanicem, během záchrany a dvacet let poté.

Hrdinky jsou tu tři a každá je zcela jiná. Charlotta pochází z chudých poměrů, a aby se uživila, sklouzla na dráhu zločinu. Jako kapesní zlodějka a podvodnice má svého kumpána, do kterého je zamilovaná až po uši. Když ji její láska požádá, aby ho doprovázela do Ameriky, ani na chvilku nezaváhá. Jakmile se ale ocitne na lodi, uvědomí si, že pár věcí nesedí. Esme je bohatá a hýčkaná novomanželka. Její manžel je o více než dvacet let starší a Esme má pocit, že je na ni příliš vážný. Bezhlavě podlehne šarmantnímu chlapci ze šlechtického rodu a v době potopení jsou všichni tři na lodi.

Mladičká Anna pochází ze Švédska. Na Titanicu cestuje se svou kamarádkou, která se má provdat za muže, kterého miluje Anna. Tu naopak miluje jeho bratr. Už takhle je jejich čtyřúhelník složitý, ale vše se zkomplikuje potom, co se loď potopí. Všichni aktéři stále prožívají osudnou noc a všechno, co se během dalších dvaceti let přihodilo, je ovlivněné jejich rozhodnutími, která učinili na záchranném člunu. Čtenář se bude postupně dozvídat, co se stalo, a v tomto ohledu má kniha velmi blízko thrilleru.

Všechny tři hrdinky mají svá temná tajemství a každá z nich vás něčím překvapí. Vůči vám budou naprosto upřímné a vy jim uvidíte až do žaludku. Pevně si vás omotají kolem prstu a vůbec nezáleží na tom, zda je budete odsuzovat, nebo jim budete držet palce. Vaše sympatie se budou měnit, a i vás nakonec překvapí, komu vlastně fandíte. Dívky, které slyšely plakat moře jsou dojemnou pohádkou a zároveň pravdivou historickou výpovědí. Muže zaujme všechno kolem tragédie a ženy si nejspíš oddechnou, že nežijí na počátku minulého století.

Máte-li rádi kvalitní a inteligentní příběhy, rozhodně si nenechte Dívky, které slyšely plakat moře ujít. Jsou napsané jistou rukou, s pochopením a neuvěřitelnou pokorou vůči osudu. Elizabeth Blackwellová ví, že život se může změnit v nepoznání během vteřiny, a proto je důležité chovat se tak, abychom nikdy nelitovali svých rozhodnutí a svých činů. Její hrdinky už o tom vědí své.

Autor: Veronika Černucká

Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty
Čeština

Dívky, které slyšely plakat moře

3.3 3
299 245
Momentálně nedostupné
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.

Nejnovější články

Není snadné vybrat z nepřeberného množství knih, které každý měsíc vycházejí, ty nejlepší. A ne každému se líbí to samé. My jsme se opět snažili vytipovat novinky, které by mohly zaujmout co nejvíce čtenářů.
Vyhrajte thriller, který je osvěžujícím způsobem jiný. Děj se odehrává během několika hodin a má několik paralelních dějových linií. Zajímavé exkurzy do tématu mimické rezonance jsou důmyslně zakomponovány do děje a nijak neubírají příběhu na napětí.
Prémiový obsah
číst více
Druhá kniha nebývale uchopeného cestopisu slovenské sinologičky Dominiky Sakmárové mě opět položila na lopatky, v tom nejlepším slova smyslu.