Jane Austenová patří k autorkám, po jejichž dílech ráda sáhnu. Ani zdaleka ne proto, že bych se vyžívala v románcích, v nichž láska porazí všechny špatnosti. Ale proto, že se mi líbí její styl psaní, její syntax (zde je na místě směřovat pochvalu spíše překladatelce Kateřině Hilské) a to, jak perfektně dokáže vystihnout charakteristiku člověka. Dobře, přiznávám – i romantická část mé duše plesá. Občas není vůbec na škodu zabloudit o pár století zpět a žasnout nad ryzími city a povahami a různými vztahy mezi lidmi, které se od dnešních poměrů markantně liší.

Krom hlavní hrdinky – dvacetiosmileté Anny Elliotové – zde prostor získává řada dalších postav. Musím zmínit komickou postavičku, která ve mně vyvolávala nejdříve rozčilení, pak pousmání. Řeč je o Annině mladší sestře Mary, která je hypochondrická, ufňukaná, chce být neustále ve středu pozornosti a nejradši by vše řídila. Poté, co jsem Maryinu postavu pochopila, jsem se těšila na její další výstupy. Nad jejími manýry se pobavíte také.

Zato Anna je velice klidná, je to ctnost sama a zcela se tak liší od zbytku své povedené rodiny. Je trpělivá, ale také někde hluboko v duši trpící.

Kdo s kým skončí, je prvoplánové, zápletka mě poněkud zklamala. Zato vykreslení tehdejších způsobů je dokonalé. Vše si pomalu plyne, čas tady má úplně jiný rozměr. Všichni jsou na sebe milí a jsou k sobě zdvořilí. Alespoň naoko, protože i v tomto prostředí se líhnou záporáci. Šarmantně nad nimi však vítězí slušnost a dobré mravy.

Úžasná obálka Anny Elliotové je nádherným lákadlem.

Autorka: Radka

Četli jste tuto knihu? Napište k ní krátké hodnocení a získáte body ve věrnostním programu.